Otázka, jestli přesunout podnikání ze Slovenska do Česka, dnes napadne čím dál víc živnostníků i jednatelů menších firem. Důvody bývají praktické: větší trh, blízký jazyk a pocit, že v Česku se věci okolo firmy dají vyřídit rychle a bez zbytečné byrokracie. Odpověď ale není černobílá — někomu se to vyplatí, jinému ne, a hodně záleží na tom, co od přesunu vlastně čekáte.

Než se pustíte do porovnávání sazeb, vyplatí se ujasnit si, co „přesun“ v praxi znamená. Málokdy jde o doslovné přenesení slovenské firmy do českého rejstříku — to je právně možné, ale složité. Mnohem častěji jde o založení nové české s.r.o. nebo české živnosti, případně o rozšíření podnikání do Česka vedle toho slovenského. Rozhodnutí je tedy spíš o tom, kde chcete mít těžiště firmy, než o jednom formuláři.

Proč Česko láká slovenské podnikatele

Nejčastějším tahákem je velikost trhu. Česko má necelých jedenáct milionů obyvatel, takže odbytový prostor je zřetelně větší než doma, a jazyková bariéra je při obchodování minimální. K tomu se přidává přehledné a poměrně rychlé zakládání firmy — většinu kroků dnes vyřídíte na dálku a bez toho, abyste se museli do Prahy fyzicky stěhovat.

Druhým důvodem bývá prostředí, které je na zahraniční podnikatele zvyklé. Slovák není v Česku „cizinec“ ve složitém smyslu — na založení firmy nepotřebuje pobyt ani zvláštní povolení a celý proces se podobá tomu slovenskému. Jak přesně to funguje pro osobu ze zahraničí, rozebírá text o založení s.r.o. zahraniční osobou.

Daně, odvody a administrativa — kde je rozdíl

U daní se Česko a Slovensko v mnohém podobají, ale detaily rozhodují. Česká s.r.o. platí daň z příjmů právnických osob ve výši 21 % a základní kapitál může být jen symbolický — zákon připouští vklad už od 1 Kč, takže rozjezd není vázán na vysoký kapitál. Pro menší podnikatele je zajímavá i paušální daň pro živnostníky s obratem do 2 000 000 Kč ročně, která spojuje daň i odvody do jedné měsíční platby a výrazně zjednodušuje administrativu.

Rozdíly najdete i u DPH. Plátcem se v Česku povinně stáváte, když za kalendářní rok překročíte obrat 2 000 000 Kč — tehdy jste plátcem od 1. ledna následujícího roku; při překročení 2 536 500 Kč (unijní hranice 100 000 eur) už následující den. Podrobné porovnání daní, odvodů a administrativy na obou stranách hranice najdete v článku o podnikání na Slovensku vs v Česku. Právě tady se nejčastěji rozhoduje, jestli přesun dává ekonomický smysl.

Jestli se vám přesun vyplatí i daňově a jak si nastavit účetnictví české firmy, spolehlivě posoudí Wellbens.

Sídlo a to, jestli musíte jezdit do Prahy

Praktická obava mnoha Slováků zní: musím se do Česka přestěhovat? Nemusíte. Firmu zvládnete řídit i ze Slovenska — co potřebujete, je především důvěryhodné české sídlo a pořádek v dokumentech. Jak se firma vede na dálku, podrobně rozebírá text o řízení české firmy ze zahraničí.

Při výběru sídla nejde o to, jestli je „virtuální“ nebo „fyzické“ — obojí je zcela legitimní — ale o kvalitu adresy. Anonymní adresa, kde je zapsáno několik set firem, nepůsobí na banku ani partnery důvěryhodně. Kurátorovaný dům jako RyeBase drží pevný strop třicet firem, takže adresa je důvěryhodná právě proto, že není přeplněná. Do prostor jezdit nemusíte; důležité je mít solidní adresu a dokumenty v pořádku.

Kdy se přesun vyplatí a kdy ne

Přesun dává smysl hlavně tehdy, když v Česku reálně působíte — máte tu klienty, dodavatele nebo chcete cílit na český trh. Tehdy je česká firma přirozeným krokem, který zjednoduší fakturaci, důvěru partnerů i celkovou orientaci. Stejně tak stojí za zvážení, pokud vám vyhovuje jednodušší administrativa nebo paušální režim pro živnostníky.

Naopak, pokud celý váš byznys stojí na slovenských zákaznících a do Česka vás táhne jen představa nižších daní, výsledek nemusí být tak přímočarý. Přesun s sebou nese dvojí administrativu během přechodu, nové účetnictví a povinnosti v jiné zemi. Příklad: živnostník s pár slovenskými klienty ušetří na daních zpravidla méně, než ho stojí čas a poplatky navíc. Rozhodnutí proto stavějte na tom, kde je těžiště vašeho podnikání, ne jen na porovnání sazeb.

Závěr

Přesunout podnikání do Česka se Slovákovi vyplatí tehdy, když pro něj existuje věcný důvod — trh, klienti či jednodušší prostředí — ne jen rozdíl v číslech na papíře. Česko nabízí velký trh, přehledné zakládání firmy a možnost vést ji na dálku, ale samotný přesun je vždy i o administrativě a nákladech na přechod. Když si dopředu ujasníte, co od něj čekáte, a spočítáte si obě strany, rozhodnutí bude klidné a podložené.

Časté otázky

Může Slovák podnikat v Česku bez trvalého pobytu?

Ano. K založení české s.r.o. ani živnosti Slovák nepotřebuje trvalý pobyt v Česku ani zvláštní povolení — jako občan EU má přístup podobný domácím podnikatelům. Většinu kroků navíc vyřídíte na dálku. Firmu tak můžete rozjet, aniž byste se museli do Česka stěhovat.

Musím se kvůli české firmě přestěhovat do Prahy?

Ne. Českou firmu zvládnete řídit i ze Slovenska a do prostor nemusíte fyzicky jezdit. Důležitější než osobní přítomnost je důvěryhodné české sídlo a pořádek v dokumentech. Rozdíl není mezi virtuálním a fyzickým sídlem, ale mezi anonymní přeplněnou adresou a pečlivě spravovaným domem.

Kdy se přesun podnikání do Česka opravdu vyplatí?

Nejvíc tehdy, když v Česku reálně působíte — máte tu klienty, dodavatele nebo cílíte na český trh. Tehdy česká firma zjednoduší fakturaci i důvěru partnerů. Pokud ale celé podnikání stojí na slovenských zákaznících a láká vás jen nižší daň, úspora nemusí převážit náklady a administrativu spojené s přechodem.