Česko patří mezi země, kde je založení firmy cizincem poměrně snadné. Na rozdíl od živnosti, u které nerezidenti mimo Evropský hospodářský prostor narážejí na pobytové podmínky, je s.r.o. otevřené prakticky komukoli. Podnikatelem se totiž stává firma, ne osobně její zakladatel.
Postup je v jádru stejný jako u tuzemského zakladatele — sepsání zakladatelské listiny, splacení kapitálu, živnostenské oprávnění a zápis do rejstříku. Rozdíly jsou hlavně v dokladech, které cizinec dokládá. Projděme si je.
Cizinec jako společník a jednatel
Zahraniční osoba může být společníkem i jednatelem české s.r.o. bez povolení k pobytu, a to i tehdy, pochází-li ze země mimo Evropskou unii. Klíčové je, že nositelem podnikání je samotná firma — ta má sídlo v Česku a podléhá českému právu, zatímco její vlastník či jednatel může žít kdekoli. To dělá z s.r.o. přirozenou volbu pro cizince, kteří v Česku nebydlí.
Založení na dálku
Firmu není nutné zakládat osobně. Zakladatel může udělit plnou moc zástupci v Česku, který za něj vyřídí potřebné kroky u notáře i na úřadech; plná moc bývá s úředně ověřeným podpisem, u zahraničních dokumentů případně s vyšším ověřením. Díky tomu lze celé založení zvládnout na dálku a osobní přítomnost v Česku není podmínkou.
Zakladatel tak může celý proces řídit na dálku a do Česka vůbec nepřicestovat. Nutné je jen zajistit doručování a zastoupení — proto se zakládání firem cizinci často vyřizuje ve spolupráci s advokátem nebo notářem, který zástup i doklady ohlídá.
Doložení bezúhonnosti jednatele
Jednatel musí doložit bezúhonnost výpisem z rejstříku trestů, zpravidla ne starším tří měsíců. Rozsah se liší podle země původu. U občanů Slovenska si český úřad zvládne bezúhonnost ověřit sám z databází; u ostatních občanů EU se dokládá výpis z domovské země s překladem; u osob ze třetích zemí je zpravidla nutný český i domovský výpis, k tomu vyšší ověření (apostila nebo superlegalizace) a soudní překlad. Samotný společník, který není jednatelem, výpis z rejstříku trestů dokládat nemusí.
AML kontroly a rozdíl oproti živnosti
U firem vlastněných cizinci provádějí notář i banka důkladnější kontroly podle pravidel proti praní špinavých peněz — mohou žádat doklady o původu prostředků a o vlastnické struktuře, což může celý proces prodloužit. mohou žádat doklady o původu prostředků a o vlastnické struktuře, což může celý proces prodloužit. Nejde o překážku, jen o delší lhůtu — vyplatí se proto tyto doklady připravit dopředu. Podstatný je také rozdíl oproti živnosti: zatímco s.r.o. lze založit bez pobytu, u živnosti nerezident mimo EHP zpravidla pobytové oprávnění potřebuje. Srovnání obou forem nabízí článek živnost, nebo s.r.o..
Závěr
Cizinec může v Česku založit s.r.o. bez pobytu a i na dálku — hlavní odlišnosti jsou v doložení bezúhonnosti a v kontrolách podle AML pravidel. S dobře připravenými doklady je založení otázkou několika dní. Obecný postup a náklady rozebírá článek jak založit s.r.o. v Česku.
Časté otázky
Může cizinec založit s.r.o. bez pobytu v Česku?
Ano. Zahraniční osoba může být společníkem i jednatelem české s.r.o. bez povolení k pobytu, a to i mimo EU. Podnikatelem je samotná firma, která sídlí v Česku.
Jak cizinec doloží bezúhonnost jednatele?
Výpisem z rejstříku trestů ne starším tří měsíců. U občanů EU se dokládá domovský výpis s překladem, u osob ze třetích zemí zpravidla český i domovský výpis s apostilou nebo superlegalizací a soudním překladem. Společník, který není jednatelem, výpis nedokládá.
Liší se to u živnosti?
Ano. Zatímco s.r.o. lze založit bez pobytu, u živnosti nerezident mimo Evropský hospodářský prostor zpravidla potřebuje pobytové oprávnění. Pro cizince bez pobytu je proto schůdnější s.r.o.