Zaměstnání cizince ze země mimo EU v Česku — zaměstnanecká karta a povinnosti firmy

Když chce česká firma zaměstnat člověka ze země mimo Evropskou unii, je to zcela běžná a legální cesta — jen má svá pravidla, která je třeba znát ještě před podpisem smlouvy. Zatímco občan EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska či Švýcarska má volný přístup na český trh práce, pracovník z takzvané třetí země potřebuje kromě povolení k pobytu také oprávnění pracovat. Nejčastějším nástrojem, který obojí spojuje do jednoho dokladu, je zaměstnanecká karta.

Zaměstnanecká karta je takzvaný duální dokument: slouží současně jako povolení k dlouhodobému pobytu a jako oprávnění k zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele na konkrétním pracovním místě. Vydává ji Ministerstvo vnitra ČR a žádá se zpravidla na zastupitelském úřadu (velvyslanectví) v zemi původu. Pro firmu to znamená, že část procesu probíhá na její straně ještě předtím, než cizinec vůbec přicestuje.

Důležité je si uvědomit, že povinnosti nekončí dnem nástupu. Zaměstnavatel má vůči úřadům oznamovací i evidenční povinnost po celou dobu trvání pracovního poměru — a od roku 2026 se způsob, jakým se tato hlášení podávají, mění. Níže je přehled celé cesty: od toho, kdo povolení vůbec potřebuje, přes samotnou kartu až po to, co musí firma hlídat průběžně.

Kdo povolení potřebuje a kdo ne

Prvním krokem je rozlišit, odkud pracovník pochází. Občané EU a jejich rodinní příslušníci mají na českém trhu práce stejné postavení jako Češi — nepotřebují žádné pracovní povolení, firma je jen standardně přihlásí. Totéž platí pro občany Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska.

Jinak je to u občanů třetích zemí, tedy států mimo EU a EHP. Ti k práci v Česku potřebují jeden z typů oprávnění — nejčastěji zaměstnaneckou kartu, u vysoce kvalifikovaných pozic modrou kartu, případně kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance. Výjimku mají cizinci s trvalým pobytem nebo některé další skupiny s volným přístupem na trh práce; ty firma zaměstná bez zvláštního povolení, původ a oprávnění k pobytu si ale musí ověřit vždy.

Zaměstnanecká karta v kostce

Karta se váže na konkrétní pracovní místo, které musí být zařazeno v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. Vydává se na dobu trvání pracovního poměru, nejvýše však na dva roky, a lze ji opakovaně prodlužovat, pokud pracovní důvod pobytu trvá (o prodloužení lze požádat nejdříve 120 dní před koncem platnosti). O žádosti rozhoduje Ministerstvo vnitra zpravidla do 60 dní, ve složitějších případech do 90 dní.

Pracovní místo musí splňovat i základní mzdové a časové podmínky: sjednaná mzda nesmí být nižší než minimální mzda (v roce 2026 je to 22 400 Kč měsíčně) a týdenní pracovní doba musí být alespoň 15 hodin. Příklad: pokud firma obsazuje plný úvazek, mzda nižší než 22 400 Kč měsíčně by žádost o kartu zablokovala. Při odměňování je užitečné znát i rozdíl mezi minimální a zaručenou mzdou, která se liší podle náročnosti práce.

Co musí firma zařídit před nástupem

Dříve než se pracovní místo dostane do evidence obsaditelné cizincem, musí ho zaměstnavatel nahlásit jako volné pracovní místo na Úřad práce ČR. Smyslem je dát nejprve šanci domácím uchazečům — teprve když se místo nepodaří obsadit z českého trhu, stává se dostupným pro držitele zaměstnanecké karty. Tento krok se vyplatí naplánovat s rezervou, protože předchází celé žádosti o kartu.

Firma zároveň připraví pracovní smlouvu nebo alespoň příslib zaměstnání a doklady o pracovním místě, které cizinec přikládá k žádosti na zastupitelském úřadu. Platí jednoduché pravidlo: čím přesnější a úplnější jsou podklady o pozici, mzdě a pracovní době, tím hladčeji rozhodování proběhne.

Oznamovací a evidenční povinnosti během zaměstnání

Když pracovník nastoupí, má firma vůči Úřadu práce informační povinnost. Nástup cizince je třeba nahlásit nejpozději v den, kdy začne pracovat; registraci lze provést nejdříve 8 dní před předpokládaným dnem nástupu. Od 1. dubna 2026 se tato hlášení nepodávají samostatně na krajskou pobočku úřadu, ale výhradně elektronicky přes systém JMHZ (jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů), konkrétně procesem registrace zaměstnance REGZEC. Změnu údajů i skončení zaměstnání firma hlásí do 10 kalendářních dnů.

Druhou povinností je evidence a uchovávání dokladů. Kopie dokladů, které prokazují oprávněnost pobytu cizince, musí zaměstnavatel uchovávat po celou dobu trvání zaměstnání a ještě 3 roky po jeho skončení. Firma je také povinna ověřit, že pracovník má platné oprávnění k pobytu i k práci — zaměstnat někoho bez něj se posuzuje jako nelegální práce, za kterou hrozí pokuta až 10 000 000 Kč. Tyto povinnosti se zčásti překrývají s obecnými povinnostmi zaměstnavatele, které platí u každého zaměstnance.

Modrá karta a další typy oprávnění

Zaměstnanecká karta není jediná cesta. Pro vysoce kvalifikované pracovníky slouží modrá karta — tu získá cizinec s ukončeným vysokoškolským vzděláním (nebo rovnocennou alespoň tříletou odbornou praxí) a se sjednanou mzdou nejméně ve výši 1,5násobku průměrné hrubé mzdy v ČR; smlouva musí být alespoň na šest měsíců a karta se vydává až na tři roky. Pro přesun zaměstnance v rámci nadnárodní firmy existuje karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance (ICT).

Pro firmu je výběr jednoduchý: běžné pozice spadají pod zaměstnaneckou kartu, špičkové odborné pod modrou. V obou případech však platí stejný princip — bez pořádku v dokumentech a včasných hlášení se ani nejlepší kandidát nedostane legálně za prací.

Závěr

Zaměstnat člověka ze země mimo EU je reálné a stále běžnější — klíčem je pořadí kroků: ověřit původ a oprávnění, nahlásit volné místo, připravit podklady k žádosti o zaměstnaneckou kartu a pak průběžně plnit hlášení a evidenci. Od roku 2026 se administrativa přesouvá do systému JMHZ, takže se vyplatí mít procesy nastavené čistě. Pořádek v dokumentech je ostatně součástí důvěryhodnosti firmy — stejně jako důvěryhodné sídlo v pečlivě spravovaném domě jen pro třicet firem.

Časté otázky

Kdo z cizinců potřebuje v Česku pracovní oprávnění?

Volný přístup na český trh práce mají občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci — ty firma zaměstná bez zvláštního povolení. Občané zemí mimo EU a EHP potřebují oprávnění, nejčastěji zaměstnaneckou kartu, u vysoké kvalifikace modrou kartu. Výjimkou jsou cizinci s trvalým pobytem a některé další skupiny s volným přístupem na trh práce.

Jak dlouho platí zaměstnanecká karta a lze ji prodloužit?

Zaměstnanecká karta se vydává na dobu trvání pracovního poměru, nejvýše však na dva roky. Lze ji opakovaně prodlužovat, pokud důvod pobytu v podobě zaměstnání trvá; o prodloužení lze požádat nejdříve 120 dní před koncem platnosti. O žádosti rozhoduje Ministerstvo vnitra zpravidla do 60 dní, ve složitějších případech do 90 dní.

Co musí firma nahlásit úřadům při zaměstnání cizince?

Nástup cizince je třeba nahlásit Úřadu práce nejpozději v den nástupu do práce; od 1. dubna 2026 výhradně elektronicky přes systém JMHZ. Změny a skončení zaměstnání se hlásí do 10 kalendářních dnů. Kopie dokladů o oprávněnosti pobytu musí zaměstnavatel uchovávat po dobu zaměstnání a ještě 3 roky po jeho skončení.