Zaměstnávání lidí v Česku: povinnosti zaměstnavatele

Přijmout prvního zaměstnance je pro firmu milník, zároveň ale okamžik, kdy na ni dopadnou nové povinnosti vůči úřadům i vůči samotnému zaměstnanci. Nejde jen o mzdu — k ní se vážou odvody, daně, ohlašovací lhůty a pracovněprávní pravidla, jejichž nedodržení je spojeno s pokutami.

Rok 2026 navíc přináší dvě změny, které je třeba mít nastavené hned: jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele a povinnost přihlásit zaměstnance ještě před nástupem. Projděme si, co zaměstnavatele čeká — od registrace přes odvody po sankce.

Registrace a přihlášení zaměstnance

Firma, která zaměstnává poprvé, se musí zaregistrovat jako zaměstnavatel u správy sociálního zabezpečení, a to nejpozději dva pracovní dny před nástupem prvního zaměstnance. Současně se registruje u zdravotních pojišťoven, ve kterých jsou její zaměstnanci pojištěni.

Od 1. ledna 2026 podává zaměstnavatel jednotné měsíční hlášení (JMHZ), které jedním podáním nahrazuje více samostatných hlášení vůči úřadům. Od 1. července 2026 navíc platí, že nového zaměstnance je třeba na sociální pojištění přihlásit ještě před jeho nástupem do práce — nikoli dodatečně. Zdravotní pojišťovnu je třeba informovat do osmi dnů. Tyto lhůty jsou krátké a jejich zmeškání je pokutováno, proto se vyplatí mít proces nastavený předem.

Mzda, odvody a co zaměstnanec reálně stojí

Minimální mzda je v roce 2026 ve výši 22 400 Kč měsíčně a méně nesmí dostat nikdo na plný úvazek. K hrubé mzdě platí zaměstnavatel odvody navíc: 24,8 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění, tedy 33,8 %. Zaměstnanci se ze mzdy strhává 11,6 % pojistného (7,1 % sociální a 4,5 % zdravotní) a záloha na daň 15 %, snížená o základní měsíční slevu na poplatníka 2 570 Kč.

Jak to vypadá v číslech, ukáže jednoduchý příklad. Při hrubé mzdě 40 000 Kč zaplatí zaměstnavatel navíc 33,8 % odvodů, tedy 13 520 Kč, takže celkový náklad na zaměstnance je 53 520 Kč měsíčně. Zaměstnanci se strhne pojistné 4 640 Kč a záloha na daň 3 430 Kč (15 % ze mzdy minus sleva), takže čistá mzda vychází přibližně na 31 930 Kč. Náklad zaměstnavatele je tedy zhruba o třetinu vyšší než hrubá mzda — a právě s tím je třeba počítat v rozpočtu, ne jen s číslem na výplatní pásce.

Pracovní smlouva, dohody a nároky zaměstnance

Pracovní smlouva musí být písemná a obsahovat alespoň druh práce, místo výkonu a den nástupu. Zkušební doba může být nejvýše tři měsíce, u vedoucích zaměstnanců šest, a musí být sjednána písemně. Zaměstnanec má nárok na dovolenou nejméně čtyři týdny za rok, na zákonné výpovědní doby a ve stanovených případech na odstupné; tyto nároky jsou minimem, které lze vylepšit, nikoli snížit.

Na menší rozsah práce lze místo pracovního poměru využít dohodu o provedení práce (do 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele) nebo dohodu o pracovní činnosti (v průměru do poloviny týdenní pracovní doby). Do stanoveného měsíčního limitu příjmu se z dohod neplatí pojistné, nad limit ano. Dohody se hodí na nárazovou práci, nedávají ale takovou ochranu jako pracovní poměr.

Jaké hrozí sankce

Nejzávažnějším pochybením je nelegální zaměstnávání. Za umožnění nelegální práce hrozí zaměstnavateli pokuta až 10 000 000 Kč (nejméně 50 000 Kč), za nesplnění oznamovacích povinností vůči zdravotní pojišťovně až 200 000 Kč a další sankce za porušení pracovněprávních předpisů. Kontroly provádí inspekce práce i správa sociálního zabezpečení. Řádné a včasné plnění povinností je proto vždy levnější než riziko pokuty.

Závěr

Klíčová čísla roku 2026 jsou minimální mzda 22 400 Kč, odvody zaměstnavatele 33,8 % a přihlášení zaměstnance ještě před nástupem. Náklad na zaměstnance je přibližně o třetinu vyšší než jeho hrubá mzda. Kde je hranice mezi zaměstnancem a spoluprací s živnostníkem, rozebírá článek zaměstnanec vs spolupráce s OSVČ.

Časté otázky