Benefity jsou pro zaměstnavatele nenápadný způsob, jak přidat zaměstnanci na hodnotě tak, aby stejnou částku nepohltily daně a odvody. Zatímco každá koruna navíc v hrubé mzdě znamená pro firmu i zaměstnance další odvody a daň, dobře nastavený benefit může zůstat osvobozený od daně z příjmu i od sociálního a zdravotního pojištění — na straně zaměstnance i firmy. Právě v tom je jeho smysl: za stejné náklady dostane zaměstnanec do ruky víc.

Pravidla se v posledních letech zpřísnila. Takzvaný konsolidační balíček od roku 2024 zavedl roční stropy, do kterých jsou nepeněžní benefity osvobozeny, a od roku 2025 přibyl samostatný limit pro zdravotní benefity. Následující přehled vysvětluje, co je v roce 2026 osvobozeno, do jaké výše a za jakých podmínek — abyste věděli, které benefity se firmě i zaměstnanci opravdu vyplatí.

Co znamená „osvobozený“ benefit

Osvobození upravuje zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.). U každého benefitu se ptáme na dvě věci najednou: zda vstupuje zaměstnanci do základu daně a zda se z něj platí pojistné. Ideální benefit nevstupuje ani do jednoho — zaměstnanec z něj neodvede 15% daň ani svůj podíl na pojistném a firma z něj neplatí svých 33,8 % odvodů. Částka nad zákonný limit se naopak zdaní jako běžná mzda a vstoupí do vyměřovacích základů pro pojistné.

Jedna podmínka přitom platí plošně: od roku 2026 musí být benefit poskytnut nad rámec sjednané mzdy. Nelze tedy část sjednané mzdy „překlopit“ na benefit a tím ušetřit na odvodech — mzda vyplacená v naturáliích se zdaní stejně jako peníze. Osvobození se váže jen na plnění, které zaměstnanec dostane navíc.

Stravování — nejrozšířenější benefit

Příspěvek na stravování je dlouhodobě nejběžnější benefit a jeho daňový režim je stejný bez ohledu na formu — ať jde o stravenky, stravenkový paušál vyplacený v penězích nebo závodní stravování. Pro zaměstnance je příspěvek osvobozený do 129,50 Kč za jednu směnu (rok 2026). Limit se každoročně odvozuje jako 70 % horní hranice stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin; ta je pro rok 2026 stanovena na 185 Kč.

Aby byl příspěvek osvobozený, musí zaměstnanec v dané směně odpracovat alespoň tři hodiny a nesmí mu za tutéž směnu vzniknout nárok na stravné při pracovní cestě. Firma může přispívat i víc, ale část nad 129,50 Kč se zaměstnanci zdaní a vstoupí do pojistného. Podrobnější rozdíly mezi stravenkami, paušálem a závodní jídelnou rozebíráme v samostatném článku o stravování zaměstnanců.

Volnočasové a zdravotní benefity

Pro nepeněžní benefity na volný čas a zdraví platí od roku 2025 dva samostatné roční stropy, oba navázané na průměrnou mzdu (pro rok 2026 je to 48 967 Kč). Pro běžné volnočasové benefity — sport, kulturu, rekreaci, vstupenky, knihy či body z kafeterie — je osvobozená částka do poloviny průměrné mzdy, tedy 24 483,50 Kč ročně. Pro zdravotní benefity (zdravotnické prostředky, léky, zdravotní služby) platí vyšší, samostatný strop ve výši celé průměrné mzdy, čili 48 967 Kč ročně.

Oba limity se posuzují za celý kalendářní rok a souhrnně za všechny benefity daného druhu. Příklad: pokud firma přispěje zaměstnanci 20 000 Kč na permanentku do fitness a 10 000 Kč na kulturu, vejde se do volnočasového limitu a celá částka je osvobozená; kdyby přispěla 30 000 Kč, zdaní se jen rozdíl 5 516,50 Kč nad limitem. Zdravotní strop se počítá zvlášť, takže oba lze využít souběžně.

Nastavit benefity tak, aby se vešly do limitů a byly účetně i daňově v pořádku, pomůže účetní a daňová kancelář Wellbens.

Příspěvky na důchod a pojištění

Zvláštní a mimořádně výhodnou skupinu tvoří příspěvky na důchodové spoření a pojištění. Zaměstnavatel může i v roce 2026 přispívat až do 50 000 Kč ročně bez daně a odvodů na doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění, životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt (DIP) či pojištění dlouhodobé péče. Tento limit je společný pro všechny tyto produkty dohromady.

Oproti volnočasovým benefitům má tento příspěvek dvě výhody: strop je výrazně vyšší a směřuje do dlouhodobé úspory zaměstnance. Pro firmu řízenou ze zahraničí, která chce udržet klíčové lidi, jde o jeden z daňově nejefektivnějších způsobů odměňování, aniž by odměnu „sežraly“ odvody. Benefity jsou přitom jen jednou částí povinností vůči zaměstnancům — co všechno firmu čeká u prvního zaměstnance, shrnujeme v článku o zaměstnávání v Česku.

Závěr

Zaměstnanecké benefity jsou legální a efektivní způsob odměňování, ale jejich daňová výhoda má jasné hranice. V roce 2026 je klíčové držet se čtyř čísel: 129,50 Kč na směnu u stravování, 24 483,50 Kč ročně u volnočasových a 48 967 Kč ročně u zdravotních benefitů a 50 000 Kč ročně na důchodové a pojistné produkty — a vše musí být nad rámec sjednané mzdy. Pořádek v těchto číslech, podobně jako pořádek v dokumentech, který firmě dává důvěryhodné sídlo v pečlivě spravovaném domě jen pro třicet firem, je to, co z benefitů dělá skutečnou výhodu, a ne skrytý náklad.

Časté otázky

Co musí benefit splnit, aby byl osvobozen od daně a odvodů?

Především musí být poskytnut nad rámec sjednané mzdy — část mzdy nelze jednoduše proměnit v benefit a tím ušetřit na odvodech. Dále musí jít o plnění, které zákon o daních z příjmů pro osvobození uznává, a jeho hodnota musí zůstat v rámci příslušného ročního limitu. Částka nad limit se zdaní jako běžná mzda a vstoupí do vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění.

Jaké jsou v roce 2026 limity pro volnočasové a zdravotní benefity?

Pro volnočasové benefity, jako je sport, kultura, rekreace či vzdělávání nad rámec práce, je osvobozená částka do poloviny průměrné mzdy, tedy 24 483,50 Kč ročně. Pro zdravotní benefity platí od roku 2025 samostatný, vyšší limit ve výši celé průměrné mzdy, čili 48 967 Kč ročně. Oba stropy se posuzují za celý kalendářní rok a lze je využít souběžně.

Kolik může firma přispět na důchodové spoření zaměstnance bez daně?

Zaměstnavatel může v roce 2026 přispívat až do 50 000 Kč ročně bez daně a odvodů. Tento limit je společný pro doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění, životní pojištění, dlouhodobý investiční produkt a pojištění dlouhodobé péče dohromady. Jde o jeden z daňově nejvýhodnějších benefitů, protože strop je výrazně vyšší než u volnočasových plnění a směřuje do dlouhodobé úspory zaměstnance.