Zálohy na daň z příjmů v Česku — kdo je platí, kolik a kdy

Záloha na daň z příjmů je průběžná platba, kterou daň neplatíte až jednou ročně po podání přiznání, ale rozloženou během roku. Stát tak vybírá daň průběžně a vy se vyhnete jednorázovému velkému odvodu. Po skončení roku se zaplacené zálohy odečtou od skutečné daně — pokud jste zaplatili víc, rozdíl vám vrátí, pokud méně, doplatíte.

Klíčové je, že zálohy se neurčují z odhadu budoucího zisku, ale z poslední známé daňové povinnosti — tedy z daně, která vám vyšla v posledním podaném přiznání. Podle její výše se rozhodne, zda zálohy platíte vůbec, a pokud ano, zda dvakrát nebo čtyřikrát do roka. Pravidla jsou stejná pro živnostníky (fyzické osoby) i pro s.r.o. (právnické osoby) a upravuje je § 38a zákona o daních z příjmů.

Tento přehled vysvětluje, kdo zálohy platí, v jaké výši a do jakých termínů — a na co si dát pozor, aby vás platba nepřekvapila.

Z čeho se záloha počítá

Základem je poslední známá daňová povinnost, tedy daň z posledního podaného přiznání. Od ní se odvíjí takzvané zálohové období — běží od prvního dne po lhůtě pro podání přiznání za minulý rok do posledního dne lhůty pro podání přiznání v následujícím roce. Nejde tedy přesně o kalendářní rok, ale o období mezi dvěma přiznáními. Zálohy zaplacené v tomto období se pak započtou v nejbližším přiznání.

Podle výše poslední známé daňové povinnosti se poplatníci dělí do tří skupin: kdo měl daň do 30 000 Kč, zálohy neplatí; kdo měl daň nad 30 000 Kč do 150 000 Kč, platí pololetní zálohy; a kdo přesáhl 150 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy. Každá záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

Kdo zálohy neplatí

Nejpočetnější skupinu tvoří ti, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. Tito poplatníci nemusí během roku platit nic a celou daň vyrovnají až v přiznání. Pro řadu menších živnostníků a malých s.r.o. to znamená, že se jich zálohy vůbec netýkají.

Zálohy neplatí ani ten, kdo v daném roce podává přiznání poprvé — například nově založená s.r.o. nebo živnostník v prvním roce podnikání. Dokud totiž není známa žádná daň, není z čeho zálohu vypočítat; první přiznání výši daně určí a zálohy se případně rozběhnou až poté. Zálohy se dále neplatí z daně připadající na příjmy ze zaměstnání, o čemž je řeč níže.

Pololetní a čtvrtletní zálohy

Pokud poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nebyla vyšší než 150 000 Kč, platíte pololetní zálohy — dvakrát ročně po 40 % daně. Splatné jsou k 15. červnu a 15. prosinci. Příklad: při dani 90 000 Kč z posledního přiznání zaplatíte dvě zálohy po 36 000 Kč — jednu v červnu, druhou v prosinci; zbytek daně doplatíte až po podání dalšího přiznání.

Pokud daň přesáhla 150 000 Kč, přecházíte na čtvrtletní zálohy — čtyřikrát ročně po 25 % daně, splatné k 15. březnu, 15. červnu, 15. září a 15. prosinci. Při dani 240 000 Kč tak zaplatíte čtyři zálohy po 60 000 Kč. Pokud den splatnosti připadne na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den.

Zaměstnání vedle podnikání

Zvláštní pravidlo platí, když máte vedle podnikání i příjem ze zaměstnání, z něhož vám zaměstnavatel už sráží zálohy na daň ze mzdy. Abyste tutéž daň neplatili dvakrát, zohledňuje se poměr, jakým se zaměstnání podílí na celkovém základu daně. Pokud zaměstnání tvoří alespoň polovinu základu daně, zálohy z podnikání se neplatí vůbec. Pokud tvoří 15 % až méně než polovinu, platíte zálohy v poloviční výši. A jen když je podíl zaměstnání menší než 15 %, platíte zálohy v plné výši.

Toto pravidlo v praxi vyjímá ze záloh mnoho lidí, kteří podnikají vedle zaměstnání — daň z jejich hlavního příjmu už průběžně odvádí zaměstnavatel. Jak se zaměstnání a podnikání v daních a odvodech prolínají, jsme rozebrali v článku o daňovém přiznání a jeho lhůtách.

Jak zálohy zúčtujete a co ohlídat

Zálohy nejsou další daň navíc — jsou to peníze zaplacené dopředu na daň, která se vyčíslí v přiznání. Při podání přiznání spočítáte skutečnou daň za rok a od ní odečtete součet záloh zaplacených v zálohovém období. Rozdíl buď doplatíte, nebo vám vznikne přeplatek, který vám finanční úřad na žádost vrátí. Proto se vyplatí zálohy platit včas a ve správné výši — vyhnete se úrokům z prodlení i zbytečnému přeplatku, který vám celý rok leží na účtu státu.

Pozor také na to, že po podání nového přiznání se mění poslední známá daňová povinnost, a tím i výše dalších záloh — ty se přepočítají od nejbližší splatnosti. V odůvodněných případech (například prudký propad příjmů) může finanční úřad na žádost zálohy snížit nebo zrušit. Souvislosti s celkovým zdaněním firmy najdete v textu o dani z příjmů s.r.o.

Závěr

Zda zálohy na daň z příjmů platíte, rozhoduje výše poslední známé daňové povinnosti: do 30 000 Kč nic, nad 30 000 do 150 000 Kč dvě zálohy po 40 % (15. červen a 15. prosinec) a nad 150 000 Kč čtyři zálohy po 25 % (březen, červen, září, prosinec). Zálohy se neplatí z daně připadající na zaměstnání a nový poplatník je v prvním roce neřeší. V jádru jde jen o rozložení téže daně do roku — kdo zná svou poslední daň, umí termíny i částky spočítat dopředu a nic ho nepřekvapí.

Časté otázky

Kdo musí v Česku platit zálohy na daň z příjmů?

Zálohy platí ten, komu v posledním přiznání vyšla daň nad 30 000 Kč. Při dani od 30 000 do 150 000 Kč se platí dvě pololetní zálohy, při dani nad 150 000 Kč čtyři čtvrtletní. Poplatník s daní do 30 000 Kč a ten, kdo podává přiznání poprvé, zálohy neplatí. Pravidlo je stejné pro živnostníky i s.r.o.

Kolik a kdy se zálohy platí?

Při poslední dani od 30 000 do 150 000 Kč platíte dvakrát ročně po 40 % daně, splatné k 15. červnu a 15. prosinci. Při dani nad 150 000 Kč platíte čtyřikrát ročně po 25 % daně, k 15. březnu, 15. červnu, 15. září a 15. prosinci. Každá záloha se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Pokud splatnost připadne na víkend, posouvá se na nejbližší pracovní den.

Musím platit zálohy, když podnikám vedle zaměstnání?

Záleží na poměru. Pokud příjem ze zaměstnání tvoří alespoň polovinu základu daně, zálohy z podnikání se neplatí vůbec, protože daň z hlavního příjmu už průběžně odvádí zaměstnavatel. Pokud zaměstnání tvoří 15 % až méně než polovinu, platíte zálohy v poloviční výši. Jen když je podíl zaměstnání menší než 15 %, platíte je v plné výši.