Daňové přiznání je roční vyúčtování s daní z příjmů — firma či živnostník v něm vyčíslí základ daně, uplatní náklady a slevy a dopočítá, kolik státu dluží nebo kolik mu stát vrátí. Zní to jednoduše, kolem přiznání se ale točí několik lhůt a navazujících povinností, jejichž zmeškání stojí peníze.

Klíčové je, že lhůta na podání není jen jedna — závisí na tom, zda podáváte papírově, elektronicky, nebo přiznání zpracovává poradce. K přiznání se navíc vážou přehledy pro pojišťovny a případné zálohy na daň. Projděme si to popořadě.

Kdo musí přiznání podat

Právnická osoba (například s.r.o.) podává daňové přiznání za každé zdaňovací období, i když byla ve ztrátě. U fyzických osob závisí povinnost na příjmech: podává ho živnostník a ten, kdo měl jiné než jen zaměstnanecké příjmy nad zákonný limit. Zaměstnanec, kterému daň vypořádal zaměstnavatel ročním zúčtováním a neměl další příjmy, přiznání podávat nemusí. Pokud si ale chce uplatnit odpočty nebo měl více zdrojů příjmu, přiznání podává sám.

Lhůty na podání

Základní lhůta je do 1. dubna, pokud přiznání podáváte papírově. Když ho podáte elektronicky, lhůta se prodlužuje do 1. května. A pokud vám přiznání zpracovává daňový poradce nebo firma povinně podléhá auditu, posouvá se až na 1. července. Rozdíl mezi papírovým a elektronickým podáním tak dává měsíc navíc jen tím, že podáte online.

Pozor na jednu věc: firmy a osoby, které mají zřízenou datovou schránku, musí přiznání podat povinně elektronicky. Protože firmám i mnoha živnostníkům se datová schránka zřizuje automaticky, papírová lhůta do 1. dubna se jich fakticky netýká a platí pro ně nejdřív 1. květen.

Přehledy OSVČ a zálohy na daň

Živnostníci k daňovému přiznání podávají také přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu — zpravidla zhruba měsíc po termínu přiznání. Od roku 2026 se tyto přehledy podávají elektronicky. Na jejich základě se dopočítá doplatek nebo přeplatek na pojistném a určí se nová výše záloh.

Podle poslední známé daňové povinnosti mohou vzniknout zálohy na daň placené během roku. Kdo měl poslední daň do 30 000 Kč, zálohy neplatí. Při dani od 30 000 do 150 000 Kč se platí pololetní zálohy ve výši 40 % (splatné 15. června a 15. prosince), při dani nad 150 000 Kč čtvrtletní zálohy ve výši 25 %. Zálohy se pak započtou na daň v dalším přiznání.

Pokuty a opravy přiznání

Pokud přiznání podáte pozdě, hrozí pokuta ve výši 0,05 % daně za každý den prodlení, nejvýše však 5 % daně nebo 300 000 Kč. Existuje přitom tolerance pěti pracovních dnů — do ní se pokuta neuplatňuje, což dává malý prostor při těsném termínu.

Chybu v přiznání lze opravit dvěma způsoby. Pokud chybu zjistíte ještě před uplynutím lhůty, podáte opravné přiznání, které původní zcela nahradí. Pokud ji zjistíte až po lhůtě, podáváte dodatečné přiznání a případný rozdíl na dani doplatíte. Přiznat chybu sám je téměř vždy výhodnější než čekat, až ji odhalí kontrola.

Závěr

Zapamatujte si tři termíny — 1. duben papírově, 1. květen elektronicky, 1. červenec s poradcem nebo auditem — a to, že s datovou schránkou podáváte povinně elektronicky. K přiznání myslete i na přehledy OSVČ a případné zálohy. Jaké sazby a povinnosti platí pro s.r.o., rozebírá článek daň z příjmů s.r.o..

Časté otázky

Do kdy se podává daňové přiznání v Česku?

Do 1. dubna při papírovém podání, do 1. května při elektronickém a do 1. července, pokud přiznání zpracovává daňový poradce nebo firma podléhá auditu. Osoby a firmy s datovou schránkou podávají povinně elektronicky.

Jaká je pokuta za pozdní podání?

Pokuta je 0,05 % daně za každý den prodlení, nejvýše 5 % daně nebo 300 000 Kč. Platí tolerance pěti pracovních dnů, během nichž se pokuta ještě neuplatňuje.

Jaký je rozdíl mezi opravným a dodatečným přiznáním?

Opravné přiznání podáváte, když chybu zjistíte ještě před uplynutím lhůty, a nahrazuje původní. Dodatečné přiznání podáváte po lhůtě a případný rozdíl na dani doplatíte. Přiznat chybu sám bývá výhodnější než čekat na kontrolu.