Rakouské firmy patří mezi zahraničními podnikateli v Česku k těm nejviditelnějším — najdete mezi nimi výrobní závody, obchodní zastoupení i malé rodinné firmy, které si jen chtějí otevřít dveře na český a středoevropský trh. Důvody bývají praktické, ne složité: blízkost, náklady a pohodlný přístup na další trh v rámci Evropské unie.

Rakouský podnikatel má díky svobodě usazování v EU dvě přehledné cesty, jak v Česku působit naplno. Buď si zřídí pobočku (odštěpný závod) své stávající rakouské firmy, nebo v Česku založí novou s.r.o. Obě možnosti jsou zcela legální a běžné; liší se hlavně v tom, jak moc chce firma oddělit české aktivity od mateřské společnosti. Pojďme se podívat, proč Česko láká právě rakouské sousedy a čím se ty dvě cesty odlišují.

Proč Česko láká rakouské firmy

Prvním a nejprozaičtějším důvodem je vzdálenost. Z Vídně do Prahy je to zhruba tři sta třicet kilometrů, země spojuje dlouhá společná hranice a podnikatelská kultura je si blízká. Pro rakouskou firmu, která chce obsluhovat české zákazníky nebo expandovat dál do střední Evropy, je česká provozovna logickým a levným přemostěním — blíž to ze západu skoro nejde.

Druhým lákadlem je samotný trh. Česko má přes deset milionů obyvatel, stabilní průmysl a polohu, z níž se dá pohodlně dosáhnout Polsko, Slovensko i Německo. Mnohé rakouské firmy tu proto nehledají jen jednorázovou zakázku, ale trvalejší přítomnost s vlastní adresou a českým IČO. Podobné motivy jsme rozebrali i v textu o tom, proč si zahraniční podnikatelé vybírají Česko.

Náklady a daně, které dávají smysl

Nezanedbatelnou roli hrají náklady. Nájmy, mzdy i provoz bývají v Česku nižší než v Rakousku, což při srovnatelné kvalitě práce často rozhoduje. K tomu se přidává daňový rozdíl: česká daň z příjmů právnických osob je 21 % (tato sazba platí od roku 2024), zatímco rakouská KÖSt je 23 %. Rozdíl dvou procentních bodů zní nenápadně, ale při zisku jeden milion korun jde o dvacet tisíc korun ročně, které firmě zůstanou.

Netřeba to však přeceňovat — daň je jen jedna položka z mnoha a málokdo se stěhuje kvůli dvěma procentům. Spíš rozhoduje součet: nižší mzdové a provozní náklady, blízký odbytový trh a přehledná administrativa. Pro běžnou obchodní nebo výrobní firmu bývá právě tento souhrn přesvědčivější než jednotlivá sazba.

Pobočka nebo nová s.r.o. — dvě cesty na český trh

Pobočka, přesněji odštěpný závod zahraniční osoby, je organizační složka rakouské firmy zapsaná do českého obchodního rejstříku (upravuje ho zákon č. 304/2013 Sb.). Nemá vlastní právní subjektivitu — právně i majetkově je součástí rakouské mateřské společnosti, která za její závazky ručí. Tato cesta dává smysl, když firma chce být v Česku přítomná, ale řídit vše nadále z Rakouska pod jednou společností.

Nová s.r.o. je oproti tomu samostatná česká právnická osoba s vlastním IČO a omezeným ručením. Základní kapitál může být podle zákona o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) už jedna koruna, takže vstupní bariéra je nízká. Samostatná firma působí vůči českým zákazníkům, dodavatelům i bance důvěryhodněji a jasně odděluje české riziko od mateřské společnosti — proto je to u rakouských firem, které to s trhem myslí vážně, častější volba. Podrobný postup rozebírá text o založení s.r.o. zahraniční osobou.

Co je potřeba vyřídit při vstupu

Obě cesty mají společný základ: firma potřebuje v Česku sídlo — konkrétní adresu se souhlasem vlastníka nemovitosti — a zápis do obchodního rejstříku. U s.r.o. k tomu přibývá zakladatelská listina formou notářského zápisu a zpravidla i zřízení datové schránky. Řadu věcí dnes vyřídíte na dálku; osobní návštěva Prahy není u většiny kroků nutná.

Klíčové je vybrat si důvěryhodnou adresu. Pro firmu, která do Česka vstupuje zvenčí, je sídlo v centru Prahy jasným signálem serióznosti — zvlášť jde-li o pečlivě spravovaný dům jen pro třicet firem místo adresy se stovkami společností. Pořádek v dokumentech a stabilní adresa proměňují papírový vstup ve skutečnou přítomnost.

Zápis pobočky i založení s.r.o. cizincem má svá právní specifika — s výběrem formy, sídlem i přípravou dokumentů pomůže STEINIGER | law firm.

Závěr

Rakouské firmy si Česko nevybírají náhodou — rozhoduje blízkost, nižší náklady, o dva body nižší daň z příjmů firem a pohodlný přístup na středoevropský trh. Kdo chce zůstat pod jednou společností, zřídí si pobočku; kdo chce samostatnou a důvěryhodnou českou firmu, založí s.r.o. se základním kapitálem už od jedné koruny. V obou případech je prvním praktickým krokem spolehlivé sídlo a pořádek v dokumentech — a od nich se dá stavět dál.

Časté otázky

Může rakouská firma podnikat v Česku bez toho, aby si tam založila novou firmu?

Ano. Díky svobodě usazování v EU si rakouská společnost může v Česku zřídit pobočku (odštěpný závod), která se zapisuje do obchodního rejstříku a je součástí mateřské firmy. Pokud však chce mít samostatný a vůči českým partnerům důvěryhodnější subjekt, obvykle založí novou s.r.o. Obě cesty jsou legální a liší se mírou oddělení českých aktivit od rakouské společnosti.

Jaký je rozdíl mezi pobočkou a s.r.o.?

Pobočka (odštěpný závod) nemá vlastní právní subjektivitu a právně i majetkově je součástí rakouské mateřské firmy, která ručí za její závazky. Nová s.r.o. je samostatná česká právnická osoba s vlastním IČO a omezeným ručením, se základním kapitálem už od jedné koruny. Samostatná s.r.o. působí důvěryhodněji a jasněji odděluje riziko, pobočka je jednodušší, když chce firma zůstat pod jednou společností.

Jaké daně platí česká s.r.o.?

Zisk české s.r.o. podléhá dani z příjmů právnických osob se sazbou 21 %, která platí od roku 2024. Při výplatě podílů na zisku se k tomu přidává srážková daň z dividend. Podle obratu a činnosti se firma může stát i plátcem DPH se základní sazbou 21 %. Konkrétní daňová zátěž závisí na zisku, nákladech a tom, zda a kolik se vyplácí společníkům.