Maďarsko se v posledních letech proslavilo jednou větou: má nejnižší daň z příjmů firem v celé Evropské unii. Devět procent zní jako silný argument a pro mnoho podnikatelů je to první, co o zemi slyší. Česko oproti tomu zdaňuje zisk firem sazbou 21 % — na papíře více než dvojnásobek. Kdyby se rozhodovalo jen podle jednoho čísla, debata by tu skončila.

Jenže expanze není o jedné sazbě. Firma platí i DPH, řeší vstupní kapitál, mzdy, měnu, ve které fakturuje, a míru jistoty, s jakou umí plánovat na roky dopředu. Právě v těchto bodech se pořadí často obrací. Toto krátké srovnání nenabízí daňové poradenství — spíš přehled toho, co si položit na váhu, když mezi oběma zeměmi vybíráte.

Daně — nižší sazba není celý příběh

Maďarská daň z příjmů právnických osob je rovných 9 % a je to opravdu nejnižší zákonná sazba v EU. Česká daň z příjmů firem je 21 % (tato sazba platí od roku 2024). Na zisku jeden milion je rozdíl dvanácti procentních bodů citelný — u holého čísla vypadá Maďarsko jednoznačně levněji a pro firmu, která už jen maximalizuje zisk z rozjeté výroby, to může rozhodnout.

Obraz se však mění u DPH. Maďarsko má základní sazbu DPH 27 % — nejvyšší v celé Unii — zatímco česká základní DPH je 21 %. Pro firmu, která prodává koncovým zákazníkům nebo hodně nakupuje na domácím trhu, se tento rozdíl promítne do cen i do cash-flow. K maďarské dani ze zisku se navíc přidává místní daň z podnikání, kterou vybírají obce — efektivní daňové zatížení proto není jen deklarovaných devět procent.

Vstup do firmy — kolik je potřeba na začátku

Velký praktický rozdíl je vstupní kapitál. Českou s.r.o. lze podle zákona o obchodních korporacích (č. 90/2012 Sb.) založit se základním kapitálem už od jedné koruny, takže bariéra vstupu je symbolická a reálné náklady tvoří hlavně notář, poplatky a sídlo. Maďarská obdoba, společnost Kft, vyžaduje základní kapitál 3 miliony forintů (řádově 7–8 tisíc eur), přičemž část je nutné splatit ještě před zápisem. Pro malou firmu nebo zakladatele, který jen testuje trh, je to citelný rozdíl hned na startu.

Samotné založení je v obou zemích zvládnutelné a většinu kroků dnes vyřídíte na dálku. V Česku firma potřebuje sídlo — konkrétní adresu se souhlasem vlastníka nemovitosti — zápis do obchodního rejstříku a zpravidla datovou schránku; postup pro zahraničního zakladatele jsme rozebrali v textu o založení s.r.o. zahraniční osobou. Podobné principy (sídlo, rejstřík, jednatel) platí i v Maďarsku, liší se hlavně detaily a jazyk úředního styku.

Co rozhoduje v praxi

Za čísly stojí širší obraz. Česko těží ze stabilního průmyslu, silné kupní síly a polohy, z níž pohodlně dosáhnete Německo, Polsko i Slovensko; náklady a mzdy jsou vyšší než v Maďarsku, ale i trh je zralejší. Maďarsko láká nízkou daní ze zisku a nižšími náklady, na druhé straně pracuje s forintem, jehož kurz bývá pohyblivější — a to komplikuje plánování firmě, která počítá v eurech. Proč si zahraniční firmy vůbec vybírají český trh, jsme přiblížili v článku o tom, proč si zahraniční podnikatelé vybírají Česko.

Neexistuje univerzální „lepší". Pro firmu, která maximalizuje čistý zisk z už rozjeté výroby, může rozhodnout maďarských devět procent. Pro firmu, která staví důvěryhodnou evropskou přítomnost, obsluhuje koncové zákazníky nebo chce v klidu plánovat, bývá rozhodující stabilita, nižší DPH a symbolický vstupní kapitál — a tam se jazýček vah přiklání k Česku.

Výběr země i právní formy má svá daňová a právní specifika — se srovnáním, založením české s.r.o. cizincem a přípravou dokumentů pomůže STEINIGER | law firm.

Závěr

Maďarsko vs Česko není souboj o jedno číslo. Maďarsko vede nejnižší daní z příjmů firem v EU (9 %), Česko odpovídá nižší DPH (21 % oproti 27 %), symbolickým vstupním kapitálem s.r.o. od jedné koruny a stabilnějším prostředím pro dlouhodobé plánování. Kdo expanduje, měl by si vedle daňové sazby položit i vstupní náklady, měnu a zralost trhu. A pokud padne volba na Česko, prvním praktickým krokem je spolehlivé sídlo — klidně v pečlivě spravovaném domě jen pro třicet firem — a pořádek v dokumentech.

Časté otázky

Má Maďarsko opravdu nejnižší daň z příjmů firem v EU?

Ano. Maďarská daň z příjmů právnických osob je 9 % a je to nejnižší zákonná sazba v celé Evropské unii. Česká daň z příjmů firem je pro srovnání 21 % a platí od roku 2024. Je však potřeba počítat i s dalšími daněmi — hlavně s DPH a místní daní z podnikání — takže efektivní zatížení není jen deklarovaných devět procent.

Proč by někdo volil Česko, když má vyšší daň ze zisku?

Protože sazba daně ze zisku je jen jedna položka. Česko má nižší základní DPH (21 % oproti maďarským 27 %), výrazně nižší vstupní kapitál pro s.r.o. (od jedné koruny oproti 3 milionům forintů u Kft) a stabilnější prostředí včetně měny. Pro firmu, která obsluhuje koncové zákazníky nebo chce dlouhodobě plánovat, mohou tyto faktory převážit nižší daň ze zisku.

Kolik peněz je potřeba na založení firmy v každé zemi?

V Česku je základní kapitál s.r.o. podle zákona už od jedné koruny, takže vstupní bariéra je symbolická a reálné náklady tvoří hlavně notář, poplatky a sídlo. V Maďarsku vyžaduje společnost Kft základní kapitál 3 miliony forintů (řádově 7–8 tisíc eur), přičemž část je nutné splatit před zápisem. Rozdíl je citelný hlavně pro malé firmy, které teprve vstupují na trh.