Když firma potřebuje pokrýt nárazovou práci — sezonní výpomoc, jednorázový projekt nebo občasnou brigádu — nemusí hned sahat po pracovním poměru. Český zákoník práce zná dohody mimo pracovní poměr a nejčastější z nich je dohoda o provedení práce (DPP). Je administrativně jednoduchá, pružná a při nižších odměnách výhodná pro obě strany. Má však své limity, které si zaměstnavatel — u s.r.o. zpravidla jednatel — musí hlídat sám.

DPP navíc za poslední dva roky prošla asi největšími změnami ze všech forem zaměstnávání. Posunul se strop, do kterého se neplatí pojistné, přibyla oznamovací povinnost vůči České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a některé ohlášené novinky byly ještě před nabytím účinnosti zrušeny. Následující přehled shrnuje, co pro rok 2026 platí a na co si při práci na dohodu dát pozor.

Co je DPP a čím se liší od pracovního poměru

Dohoda o provedení práce je smlouva mimo pracovní poměr upravená v § 75 zákoníku práce. Uzavírá se písemně, lze ji sjednat na konkrétní úkol i na opakovanou výpomoc a ve srovnání s pracovní smlouvou je na administrativu mnohem jednodušší. I u DPP však platí zaručená minimální hodinová odměna a od roku 2024 vzniká při splnění podmínek i nárok na dovolenou.

Pro zaměstnavatele je hlavním lákadlem pružnost: dohodu lze uzavřít rychle, ukončit ji je jednodušší než pracovní poměr a při odměně pod zákonným stropem se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. Právě tento strop a roční limit hodin jsou ale dvě hranice, které rozhodují o tom, zda je DPP skutečně výhodná.

Roční limit 300 hodin u jednoho zaměstnavatele

Na jednu dohodu o provedení práce lze u jednoho zaměstnavatele odpracovat nejvýše 300 hodin za kalendářní rok. Limit se počítá souhrnně — pokud se stejným člověkem během roku uzavřete více dohod o provedení práce, hodiny se sčítají. Naopak u jiného zaměstnavatele má tentýž pracovník k dispozici dalších samostatných 300 hodin, protože limit se posuzuje zvlášť za každého zaměstnavatele.

Příklad: brigádníka, který u vás od jara odpracoval 300 hodin, už do konce roku na DPP zaměstnat nemůžete. Pokud potřebujete pokračovat, řešením je jiná forma — dohoda o pracovní činnosti nebo pracovní poměr. Překročení limitu není formalita: dohoda nad 300 hodin je neplatná a vztah se může posuzovat jako zastřený pracovní poměr.

Měsíční strop pro odvody a srážkovou daň

Druhou hranicí je výše odměny. Pro rok 2026 je rozhodná měsíční částka 12 000 Kč (odpovídá 25 % průměrné mzdy zaokrouhleným dolů na pětistovky). Dokud hrubá měsíční odměna z DPP u jednoho zaměstnavatele nedosáhne 12 000 Kč, tedy do 11 999 Kč včetně, neplatí se z ní sociální ani zdravotní pojištění. Jakmile odměna tuto částku dosáhne nebo překročí, pojistné se odvádí z celé odměny.

Podobně funguje i daň. Pokud zaměstnanec nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani a jeho odměna nedosáhne rozhodné částky, zdaní se srážkovou daní 15 % — zaměstnavatel ji odvede a pracovník ji už nemusí řešit v přiznání. Pokud prohlášení podepíše, uplatní se zálohová daň, ale zároveň si může odečíst daňové slevy, takže při nižších odměnách často nezaplatí nic.

Se správným výpočtem odvodů, srážkové daně a měsíčních hlášení u dohodářů vám spolehlivě pomůže Wellbens.

Co se na DPP v posledních letech změnilo

Ještě donedávna byl strop pro pojistné pevných 10 000 Kč měsíčně. Od roku 2025 je navázán na průměrnou mzdu, takže se každoročně posouvá — v roce 2025 činil 11 500 Kč a pro rok 2026 stoupl na 12 000 Kč. Původně ohlášený složitější režim „oznámené dohody" s vyšším limitem u jednoho vybraného zaměstnavatele byl přitom zrušen ještě předtím, než začal platit, takže v praxi existuje jediná přehledná hranice.

Větší administrativní změnou je oznamovací povinnost. Od poloviny roku 2024 musí zaměstnavatel přihlásit u ČSSZ každou dohodu o provedení práce — její vznik, změnu i ukončení — bez ohledu na výši odměny, a měsíčně podávat výkaz příjmů z dohod. Od dubna 2026 se toto hlášení sjednocuje do Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které se podává do 20. dne následujícího měsíce. DPP tak už není „neviditelná" — úřady o ní vědí hned od začátku.

Na co si dát pozor jako zaměstnavatel

Většina problémů s dohodami nevzniká ze zlého úmyslu, ale z přehlédnutého limitu. Než někoho zaměstnáte na DPP, projděte si několik bodů:

  • Sledujte součet odpracovaných hodin — u jednoho zaměstnavatele nejvýše 300 za rok.
  • Hlídejte měsíční odměnu vůči hranici 12 000 Kč; její dosažení spouští odvody z celé částky.
  • Přihlaste dohodu u ČSSZ a podávejte měsíční hlášení včas.
  • Zvažte, zda práce není ve skutečnosti trvalá a závislá — pak DPP nestačí.

Poslední bod je nejdůležitější. Pokud dohodou zakrýváte trvalý, každodenní a podřízený vztah, hrozí posouzení jako švarcsystém se sankcemi. DPP je nástroj na nárazovou a doplňkovou práci — u prvního stálého pracovníka má smysl podívat se spíš na řádné zaměstnávání, případně na spolupráci s živnostníky tam, kde je opravdu namístě.

Závěr

Dohoda o provedení práce zůstává i v roce 2026 nejpružnějším způsobem, jak pokrýt dočasnou práci — musíte však uhlídat dvě hranice a jednu povinnost: 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele, měsíční odměnu do 12 000 Kč a včasné hlášení každé dohody vůči ČSSZ. Když tyto tři věci sedí, je DPP jednoduchá a levná. Když se přehlédnou, mění se výhoda v nepříjemný doplatek.

Časté otázky

Kolik hodin lze odpracovat na DPP v roce 2026?

Na dohodu o provedení práce lze u jednoho zaměstnavatele odpracovat nejvýše 300 hodin za kalendářní rok. Pokud se stejným člověkem uzavřete více dohod, hodiny se sčítají. U jiného zaměstnavatele má však pracovník k dispozici dalších samostatných 300 hodin, protože limit se posuzuje zvlášť za každého zaměstnavatele. Dohoda uzavřená nad tento limit je neplatná.

Do jaké odměny se z DPP neplatí pojistné?

Pro rok 2026 je rozhodná měsíční částka 12 000 Kč, což odpovídá 25 % průměrné mzdy. Dokud hrubá měsíční odměna u jednoho zaměstnavatele nedosáhne 12 000 Kč, tedy do 11 999 Kč včetně, neplatí se z ní sociální ani zdravotní pojištění. Jakmile odměna tuto hranici dosáhne nebo překročí, pojistné se odvádí z celé odměny. Oproti roku 2025, kdy platila hranice 11 500 Kč, jde o posun nahoru.

Musí zaměstnavatel DPP hlásit úřadům?

Ano. Od poloviny roku 2024 musí zaměstnavatel přihlásit u ČSSZ každou dohodu o provedení práce — její vznik, změnu i ukončení — bez ohledu na výši odměny. Zároveň měsíčně podává výkaz příjmů z dohod. Od dubna 2026 se toto hlášení sjednocuje do Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele a podává se do 20. dne následujícího měsíce.