Když přemýšlíte o tom, že začnete v Česku podnikat jako živnostník, první otázka zpravidla není „kolik to stojí“, ale „jaký typ živnosti vlastně potřebuji“. Živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.) totiž nezná jednu univerzální živnost — rozděluje je podle toho, jakou odbornou náročnost a riziko daná činnost má. Některé si jen ohlásíte a prakticky hned fakturujete, u jiných musíte doložit výuční list nebo praxi a na ty nejcitlivější potřebujete přímo povolení státu.
Rozdíl mezi kategoriemi není formalita. Určuje, jaké doklady si připravíte, jak dlouho vyřízení potrvá a zda vůbec danou činnost můžete dělat. Dobrá zpráva je, že drtivá většina běžných činností spadá do nejjednodušší kategorie a většina začínajících podnikatelů se s těmi přísnějšími nikdy nesetká. Pokud zvažujete i to, zda je pro vás živnost tou správnou formou, pomůže srovnání živnosti a s.r.o. a co se komu vyplatí.
Pojďme si čtyři typy oprávnění projít tak, abyste na konci uměli zařadit svou vlastní činnost — a tušili, co vás při ohlášení čeká.
Ohlašovací živnosti versus koncese
Živnosti se dělí na dvě velké skupiny. Ohlašovací živnosti — volná, řemeslná a vázaná — vzniknou už samotným ohlášením na živnostenském úřadě. Pokud splňujete podmínky, můžete podnikat ode dne ohlášení a úřad vás jen zapíše do živnostenského rejstříku. Koncesovaná živnost je přísnější: nestačí ohlásit, musíte o povolení (koncesi) požádat a počkat, až úřad rozhodne — často až po vyjádření dalšího dotčeného orgánu.
Jedno mají všechny typy společné: takzvané všeobecné podmínky. Pro každou živnost potřebujete plnou svéprávnost a bezúhonnost. To, čím se jednotlivé kategorie liší, je právě to, co musíte doložit nad rámec těchto podmínek — tedy odbornou způsobilost. A právě podle ní lze živnosti přehledně seřadit od nejjednodušší po nejpřísnější.
Živnost volná — nejširší a bez odborné způsobilosti
Volná živnost je svým pojetím výjimečná. Formálně jde o jednu jedinou živnost s názvem „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, která v sobě zahrnuje zhruba 80 oborů činností (příloha 4 zákona). Nevyžaduje se žádné vzdělání ani praxe — stačí splnit všeobecné podmínky. Při ohlášení si jednoduše vyberete obory, které chcete dělat, a klidně jich můžete mít najednou i několik bez dalšího poplatku.
Příklad: do volné živnosti spadá velkoobchod a maloobchod, zprostředkování obchodu a služeb, poradenská a konzultační činnost, reklama, fotografické či ubytovací služby a většina IT a online činností. Právě proto sem patří převážná část freelancerů, malých obchodníků a začínajících podnikatelů — a ohlášení takové činnosti je nejrychlejší cesta k vlastnímu oprávnění.
Řemeslná a vázaná živnost — když je třeba doložit kvalifikaci
Řemeslné živnosti (příloha 1) jsou klasická řemesla, u nichž chce mít stát jistotu, že je dělá někdo vyučený. Odbornou způsobilost prokazujete nejčastěji výučním listem v oboru, maturitním vysvědčením či diplomem z příbuzného oboru, případně roky praxe. Příklad: zámečnictví, truhlářství, instalatérství, kadeřnictví, pekařství, kosmetické služby, opravy motorových vozidel nebo hostinská činnost.
Vázané živnosti (příloha 2) také vyžadují kvalifikaci, ale ta je pro každý obor přesně určena zákonem a zpravidla je konkrétnější. Příklad: vedení účetnictví, projektová činnost ve výstavbě, provozování autoškoly, oční optika nebo masérské služby. Rozdíl oproti řemeslným je hlavně ve způsobu prokazování: u řemeslných je cesta univerzálnější (výuční list plus praxe), u vázaných musíte splnit přesně to, co zákon u daného oboru žádá. Pokud potřebné vzdělání nemáte, obě kategorie lze provozovat přes takzvaného odpovědného zástupce, který způsobilost splňuje za vás.
Koncesovaná živnost — když rozhoduje stát
Nejvyšší nároky má koncesovaná živnost (příloha 3). Jde o činnosti s dopadem na bezpečnost, veřejný pořádek, zdraví nebo majetek, a proto stát předem zkoumá, kdo je chce dělat. Příklad: silniční motorová doprava včetně taxislužby, ostraha majetku a osob, výroba a prodej lihu, obchod se zbraněmi a střelivem nebo provozování cestovní kanceláře.
Tady už samotné ohlášení nestačí. Podáváte žádost o koncesi a úřad posuzuje nejen vaši odbornou způsobilost, ale často i další předpoklady; k mnoha činnostem se navíc vyjadřuje příslušný dotčený orgán. Podnikat smíte teprve tehdy, když rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci — s tímto typem tedy počítejte s delším časem na vyřízení.
Jak zjistíte, které oprávnění potřebujete
Nejlepší je začít od činnosti, ne od kategorie. Ověřte si, zda je vaše činnost uvedena v některé z příloh 1 až 3 zákona — pokud ano, patří mezi řemeslné, vázané nebo koncesované; pokud ne, spadá automaticky do volné živnosti. Poplatek je přitom stejný pro všechny ohlašovací typy i pro koncesi při vstupu do podnikání: 1 000 Kč (každé další ohlášení později 500 Kč), přičemž v jednom podání můžete ohlásit i více oborů za jediný poplatek. Samotný postup ohlášení jsme podrobně rozebrali v článku o tom, jak si založit živnost v Česku.
Pokud si nejste jisti, do které kategorie vaše činnost patří, nebo potřebujete vyřešit odpovědného zástupce či koncesi, poradí vám právníci z STEINIGER | law firm.
Závěr
Typ živnostenského oprávnění není administrativní nálepka — říká vám, co musíte doložit a jak rychle můžete začít. Volná živnost pokryje většinu běžných činností bez jakéhokoli dokládání, řemeslná a vázaná přidávají požadavek na kvalifikaci a koncese znamená povolení od státu. Když víte, kam vaše činnost patří, zbytek už bývá rutina — včetně důvěryhodné adresy pro vaše podnikání, jakou je například kurátorovaný dům v centru Prahy jen pro třicet firem.
Časté otázky
Jak zjistím, jestli moje činnost patří do volné živnosti?
Postupujte vylučovací metodou. Pokud vaše činnost není uvedena v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (řemeslné, vázané a koncesované živnosti), spadá automaticky do volné živnosti. Ta zahrnuje zhruba 80 oborů činností a nevyžaduje žádnou odbornou způsobilost. Většina běžných obchodních, poradenských a online činností patří právě sem.
Co mám dělat, když na řemeslnou nebo vázanou živnost nemám vzdělání ani praxi?
Můžete ustanovit takzvaného odpovědného zástupce — osobu, která požadovanou odbornou způsobilost splňuje a odpovídá za řádný výkon živnosti. Díky tomu můžete danou činnost provozovat, i když kvalifikaci sami nemáte. Tato možnost platí u řemeslných i vázaných živností a je běžnou praxí například u obchodních společností.
Kolik stojí ohlášení živnosti a jak dlouho to trvá?
Správní poplatek při vstupu do živnostenského podnikání je 1 000 Kč, u ohlašovacích živností i u žádosti o koncesi. V jednom podání můžete ohlásit více oborů za jediný poplatek. Ohlašovací živnosti (volná, řemeslná, vázaná) můžete provozovat ode dne ohlášení, u koncesované musíte počkat, až rozhodnutí o udělení koncese nabude právní moci.