Český trh láká slovenské i zahraniční podnikatele z dobrých důvodů — blízký jazyk, velký odbytový prostor a přehledná pravidla zakládání firmy. Většinu kroků dnes vyřídíte i na dálku a rozjet podnikání zvládnete rychleji, než se na první pohled zdá. Přesto noví podnikatelé opakují pár stejných chyb, které je stojí čas, peníze nebo důvěryhodnost.

Dobrá zpráva je, že téměř všem se dá vyhnout — stačí o nich vědět dopředu. Společným jmenovatelem není složitost českého práva, ale rozhodování narychlo a bez přehledu. Co si vyřídit ještě před založením, shrnuje samostatný text o podnikání v Česku jako cizinec. Pojďme na ta nejčastější úskalí, na která firmy při vstupu narážejí.

První chyba: podcenit sídlo firmy

Sídlo je první věc, kterou o firmě vidí klient, banka i obchodní rejstřík — a zároveň jedna z prvních, kterou noví podnikatelé řeší narychlo. Typicky skončí na domácí adrese zakladatele nebo na levné „hub“ adrese, kde je zapsáno několik set firem. Obojí má háček: domácí adresa je veřejně dohledatelná v obchodním rejstříku a přeplněná hub adresa nepůsobí na partnery ani banku právě důvěryhodně.

Rozdíl přitom není mezi virtuálním a fyzickým sídlem — obojí je zcela legitimní — ale mezi anonymní adresou a pečlivě spravovaným domem. Kurátorovaný dům jako RyeBase drží pevný strop třicet firem, takže adresa je důvěryhodná právě proto, že není přeplněná. Fyzicky do prostor chodit nemusíte; důležité je mít solidní adresu a pořádek v dokumentech. Vybírejte tedy sídlo, za kterým si umíte stát, ne to nejlevnější z nabídky.

Druhá chyba: unáhlená volba právní formy

Mnozí přijdou s tím, že „chtějí s.r.o.“, přestože by jim v klidu stačila živnost — a někdy je to naopak. Živnost je jednodušší a levnější na rozjezd, s.r.o. zase lépe chrání soukromý majetek a působí solidněji u větších zakázek. Správná odpověď závisí na plánovaném obratu, míře rizika a na tom, jestli podnikáte sami, nebo s partnery. Která forma se komu hodí, rozebírá článek živnost nebo s.r.o..

Příbuznou chybou je švarcsystém — tedy situace, kdy firma spolupracuje se živnostníkem, který pro ni reálně pracuje jako zaměstnanec (jeden odběratel, pevná pracovní doba, pokyny nadřízeného). České úřady posuzují vztah podle jeho skutečného obsahu, ne podle názvu smlouvy, a hrozí za něj citelné pokuty. Pokud si nejste jistí, kde je hranice, vyplatí se spolupráci nastavit správně hned na začátku.

S výběrem právní formy, nastavením smluv i posouzením rizika švarcsystému vám spolehlivě pomůže STEINIGER | law firm.

Třetí chyba: přehlédnout datovou schránku

Každé firmě zapsané do obchodního rejstříku a každému podnikajícímu živnostníkovi zřídí stát datovou schránku automaticky — přístupové údaje přijdou poštou krátce po zápisu. A právě tady dělá spousta nováčků chybu: schránku sice mají, ale do ní nechodí.

Problém je v takzvané fikci doručení. Zpráva se považuje za doručenou po 10 dnech od dodání do schránky, i když jste si ji neotevřeli — a lhůty na reakci běží od té chvíle. Přehlédnutá výzva z úřadu tak může znamenat zmeškanou lhůtu nebo pokutu. Řešení je jednoduché: schránku pravidelně kontrolovat nebo si zapnout e-mailové notifikace o nových zprávách. Povinnosti a lhůty shrnuje text o datové schránce pro podnikatele.

Čtvrtá chyba: nesledovat práh DPH a průběžné povinnosti

Ne každý podnikatel je automaticky plátcem DPH — a mnozí jím ani být nemusí. Chybou ale je nesledovat vlastní obrat. Povinná registrace přichází, když za kalendářní rok překročíte obrat 2 000 000 Kč; tehdy se stáváte plátcem od 1. ledna následujícího roku (nebo dříve, pokud se tak sami rozhodnete). Při překročení 2 536 500 Kč (unijní hranice 100 000 eur) se plátcem stanete už následující den.

Stejně tak se vyplatí od začátku vědět, jaké průběžné povinnosti má firma během roku — daňové přiznání, přehledy pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení, případné zálohy. Není to nic, co by se nedalo v klidu zvládnout, když si termíny seřadíte dopředu. Horší je nechat se jimi zaskočit.

Závěr

Nejčastější chyby při vstupu na český trh nespojuje to, že by byly složité — ale to, že vznikají z narychlo učiněných rozhodnutí a chybějícího přehledu. Solidní sídlo, správně zvolená právní forma, aktivní datová schránka a přehled o vlastních povinnostech pokryjí většinu úskalí, na která nováčci narážejí. Když si tyto čtyři věci ohlídáte, je vstup na český trh v klidu a firma působí důvěryhodně od prvního dne.

Časté otázky

Jaké jsou nejčastější chyby při vstupu na český trh?

Nejčastěji jde o podceněné sídlo firmy (domácí nebo přeplněná „hub“ adresa), unáhlenou volbu mezi živností a s.r.o., přehlížení datové schránky a nesledování prahu DPH a průběžných povinností. Společné mají to, že vznikají z rozhodování narychlo a bez přehledu. Téměř všem se dá vyhnout, když o nich víte dopředu a jednotlivé kroky si seřadíte v klidu.

Musím mít v Česku fyzickou kancelář, nebo stačí adresa sídla?

Fyzickou kancelář mít nemusíte — virtuální sídlo je zcela legitimní řešení. Důležitější než to, jestli do prostor chodíte, je kvalita adresy a pořádek v dokumentech. Rozdíl není mezi virtuálním a fyzickým sídlem, ale mezi anonymní přeplněnou adresou a pečlivě spravovaným domem, který drží nízký počet firem.

Kdy se musím registrovat k DPH?

Povinná registrace přichází, když za kalendářní rok překročíte obrat 2 000 000 Kč — tehdy se stáváte plátcem od 1. ledna následujícího roku. Pokud obrat překročí 2 536 500 Kč (unijní hranice 100 000 eur), plátcem se stanete už následující den. Do překročení limitu plátcem být nemusíte, ale vlastní obrat je dobré průběžně sledovat.